Aktuality

Den D pro klima

18.12.2009 - Dnes bude v Kodani představena nová mezivládní úmluva, jež má zajistit klimatickou bezpečnost světa.

V dánské Kodani v rámci konference OSN ke klimatu, celým názvem UNFCCC COP 15 (United Nations Climate Change Conference 15th Conference of Parties) vznikala poslední dva týdny (7.-18. 12. 2009) mezivládní dohoda o řešení klimatických změn. Jednalo se o snižování emisí industriálních zemí ale také o vyrovnání environmentálních a sociálních dluhů rozvojovým zemím.

První týden probíhala jednání v rámci pracovních skupin. V polovině summitu, dne 12. prosince 2009, proběhla v Kodaňských ulicích největší klimatická demonstrace v dějinách lidstva. U Christianborgu se na nábřeží před dánským parlamentem shromáždily tisíce lidí. K 6 km dlouhému pochodu ke konferenčnímu místu (Belle center) situovanému poněkud stranou od centra Kodaně se vydalo kolem 50 000 lidí.

4185222344_ba28b4e6a6

12. prosince 2009, Kodaň, Belle center

Nevládní organizace s humanitárním i environmentální zaměřením tímto pochodem vyzývaly politiky k přijetí právně závazné dohody, která by respektovala předpovědi klimatologů a podporovala prakticky uplatnitelné systematické změny vzorců spotřeby a výroby tak, aby nadále nedocházelo k porušování či popírání práva na existenci jiných druhů či kultur.

Na počátku druhého týdne konference se stanoviska, jež jednotlivé pracovní skupiny vypracovaly, zapracovávala do společně přijatelné globální úmluvy. Dnes, 18. prosince 2009 má být úmluva dokončena. Prozatimní zprávy (např. britský Guardian) ukazují, že přijatá opatření pravděpodobně budou nedostatečná.

greenwash_2

"GREENWASH!" Greenpeace (foto JK)

Delegáty do Kodaně vyslala v prosinci 2009 většina světových zemí. Na jednáních o klimatu pod záštitou OSN se někteří sešli již poněkolikáté. Téma klimatu se diskutovalo již v roce 1992 na globální konferenci OSN (UNCED) tzv. Earth Summitu v Riu de Janeiro. Mezinárodní postup v řešení klimatických změn byl hlouběji ošetřen v tzv. Kyoto protokolu uzavřeném v Japonsku v roce 1997.

Kyotský protokol přinesl společné světové cíle snížit emise skleníkových plynů na druhé straně však v jeho rámci byla přijata opatření, která de facto oddalují praktické naplnění těchto cílů. V souladu s požadavky industrializovaných zemí totiž byly zavedeny uhlíkové trhy a s nimi i možnost oddálit technologickou a ekonomickou strukturální proměnu na fosilních palivech závislých ekonomik. Na fiktivním uhlíkovém trhu mohou producenti skleníkových plynů namísto snížení emisí finančně přispět k opatřením tyto změny zmenšujícím (např. financovat zalesňování, rozvoj zemědělství). Následkem tohoto nesystémového či ad hoc přístupu k řešení klimatických změn došlo k dalšímu nárůstu závislosti světové ekonomiky na fosilních palivech jakož i zhoršení praktických následků klimatických změn. Neprospěly ani příliš zemím, které mají malou uhlíkovou stopu a tudíž byly na straně prodejců emisí - většinou země rozvojového Jihu.

Kodaňská jednání jsou historickou příležitostí k prosazení hlubších systémových změn na všech úrovních jak v zemích rozvinutých tak rozvojových. Ačkoli zodpovědnost k řešení klimatických změn sdílí všechny země světa, zodpovědnost různých skupin států je diferenciovaná. Nejdelší historii spalování fosilních paliv mají silně industrializované státy euroamerické civilizace. Největším příjemcem rizik jsou naopak rozvojové země bývalých kolonií. Zatímco od vlád industrializovaných států se očekávají návrhy na snížení jejich emisí skleníkových plynů (uhlíkové a ekologické stopy), vlády rozvojových zemí bojují o vyčlenění dostatečných finančních a technologických zdrojů na zmírnění praktických projevů klimatických změn na svém území.

Požadavky na snížení emisí oxidu uhličitého industrializovaných zemí se pohybují od 25 do 40 % emisí referenčního roku 1990. Výzkumy IPPC však ukazují, že i při tomto snížení emisí je pravděpodobnost, že se nárůst teplot a frekvence nepředvídatelných klimatických jevů zastaví, jen poloviční. Tyto hodnoty představují politicky realistický konsenzus. Vědecký konsensus jaká koncentrace skleníkových plynů by měla být smluvně zajištěna neexistuje. Často se hovoří o „stabilizaci“ klimatu na průměrné teplotě o 2 ̊C vyšší než průměrná teplota před industrializací. Samotný termín stabilizace je však problematický, neboť určité klimatické výkyvy jsou pro naši planetu normální. Někteří vědci raději hovoří o maximálních hodnotách emisí oxidu uhličitého. Např. James Hansen odhaduje, že pro zastavení růstu průměrné teploty (a všech dalších negativních průvodních jevů změn klimatu) by se mezi rokem 2000 a rokem 2050 mohlo vypustit celkem 750 milionu tun oxidu uhličitého. Již v období 2000-2009 však bylo vypuštěno kolem 330 milionů tun.

Vedle snižování produkce skleníkových plynů se kodaňská konference má přispět k řešení aktuálních praktických problémů způsobených změnami klimatu a pomoci určit finanční a technologické zdroje na tzv. adaptační opatření. Největší problémy s dopady klimatických změn mají rozvojové země, z nichž nejhůře postižené již hledají místa k žití pro klimatické uprchlíky. Video-výpovědi lidí z různých částí světa přímo i nepřímo ovlivněných klimatickými změnami nalezneme např. na stránkách mezinárodního projektu Conversations with Earth.

Růst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře historicky doprovází proces industrializace, v němž došlo k zásadní proměně energetické základny lidské společnosti. Tradičním zdrojem preindustriálního světa byla síla přírodních procesů (voda, vítr) či lidské a zvířecí práce. Od konce 17. století však západoevropská civilizace činí pokusy s moderními technologiemi (parní stroj, elektrický pohon), v nichž se jako zdroj energie využívají fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn). Právě spalování těchto paliv (v teplárnách, elektrárnách, průmyslových provozech, dopravních prostředcích) je zdrojem nadměrných emisí oxidu uhličitého do atmosféry.

Centrální místo fosilních paliv v ekonomickém a technologickém systému industrializovaného světa činí jednání o snížení emisí oxidu uhličitého váhavými. Zodpovědné řešení klimatických změn by totiž mělo vést k zásadním systémovým změnám současných vzorců výroby a spotřeby, což je velmi nákladný proces jak na finance tak na etický potenciál dnešní společnosti.

Pro aktuální informace o kodaňské konferenci v češtině lze doporučit webové stránky www.zmenaklimatu.cz. Česky lze také číst deník anglického aktivisty Bena Jaspera či sledovat konání očima českých dobrovolníku z Greenpeace ČR.