Hra o zemi

Anketa
Z jakého zdroje převážně čerpáte informace o stavu životního prostředí?

prohlášení politiků

prohlášení soukromých podnikatelů

z odborných studií (výzkumné instituce)

popularně vědecké časopisy (cestopisy apod.)

deníky, rozhlasové a televizní zpravodajství

Hra o zemi

Globální zúčtování

11.02.2008 - Ekologické dluhy bohatých zemí jsou vyšší než finanční dluhy těch chudých.

[Science Daily] Desítky let vědci na bývalé univerzitě v Berkeley počítají ekologické stopy bohatým i chudým státům světa a pokoušejí se přiřazovat tržní hodnotu ekologickým škodám různého druhu. Na základě svých výpočtů, dat z nedávného Oceňování ekosystémů Spojených národů a zpráv Světové banky se jim podařilo nevídané.

Vyčíslili, jaké jsou „ekologické dluhy“ bohatých, středně bohatých a chudých zemí. Odhadli rozsah a finančně ohodnotili dopady základních druhů lidské činnosti s velkým dopadem na životní prostředí. Sledovali důsledky intenzifikace a expanze zemědělství, odlesnění, nadměrného rybolovu, ničení mangrovových porostů, zmenšení ozonové vrstvy a změn klimatu v posledních 40 letech.

Tento první pokus o komplexní globální účetnictví ukazuje kdo komu ve skutečnosti dluží. Ekologické dluhy bohatých zemí jsou vyšší než finanční dluhy těch chudých. Autoři dále tvrdí, že rozvoj bohatých států se alespoň částečně uskutečnil na úkor chudých zemí a je také částečně důvodem, že jsou ty chudé zadlužené.

Jejich základní zjištění lze dále shrnout:
- Největší ekologické dluhy mají země s nejvyššími příjmy, tj. degradace životního prostředí jde ruku v ruce s vysokou spotřebou a ekonomickým obratem.


- Za posledních padesát let se zdvojnásobil HSP (hrubý světový produkt) na hlavu a velikost světové populace. Přírodní prostředí se vlivem lidské přítomnosti změnilo v nebývalém měřítku.


- Některé ekologické škody působí na všechny národy (globální oteplování a úbytek ozonu v ochranné vrstvě), některé zůstávají na účtu země, ve které probíhá přírodě nepříznivá činnost (odlesňování, intenzifikace zemědělství).


- Globální oteplování, úbytek ozonové vrstvy, odlesňování, přeměna mangrovových porostů, nadměrný rybolov, intenzifikace zemědělství mají značné negativní důsledky, které se dají finančně vyčíslit.


- Středně bohaté země mají na znečišťování chudých zemí stejný podíl jako země nejbohatší.


- Chudé země budou globálním oteplováním a ztenčováním ozonové vrstvy zasaženy finančně více ačkoli se na vzniku podílely minimálně. Mezi hlavní důsledky patří častější bouře, sucha či záplavy spolu šířením nakažlivých nemocí a zvýšené riziko rakoviny či slepoty vlivem nedostatečné ochrany před UV zářením.


- Bohaté země svou spotřebou vyvolávají a podporují nadměrný rybolov a přeměnu mangrovových porostů na krevetové farmy v zemích chudých. Zbavují je tak pobřežní ochrany před bouřemi, ve které hrají tropické mangrovové porosty značnou roli.


- Odlesňování může urychlit záplavy a erozi půdy, mění vodní koloběh v území a ovlivňuje i rybolov v pobřežních vodách. Spolu s lesem ubývá i turismu a možností využívat jej pro sběr potravin, gumy či kaučuku, což jsou důležité zdroje obživy chudých zemí.


- Intenzifikace zemědělství může způsobovat kontaminaci pitné vody pesticidy a hnojivy, znečištění vodních toků, zasolení polí, ztrátu biodiverzity a jiné.

Některé faktory jako je úbytek stanovišť druhů, ztráta biologické rozmanitosti či průmyslové znečištění se stále nedaří peněžně ohodnotit, proto by ve skutečnosti ekologické dluhy mohly být ještě větší.
Více zde.


                                                                                    zpracovala: JK


Obrázková navigace

Zelený kruh

Udržitelný rozvoj

Aktuality