Hra o zemi

Anketa
Z jakého zdroje převážně čerpáte informace o stavu životního prostředí?

prohlášení politiků

prohlášení soukromých podnikatelů

z odborných studií (výzkumné instituce)

popularně vědecké časopisy (cestopisy apod.)

deníky, rozhlasové a televizní zpravodajství

Hra o zemi

Holubi a potkani

22.05.2008 - Chcete, aby vaši vnuci měli možnost spatřit orangutana či ledního medvěda živé?

Již čtyři dny probíhá v německém Bonnu 9. konference k ochraně biologické rozmanitosti. Vládní představitelé států, které se rozhodly připojit k Rámcové úmluvě o ochraně biodiverzity, zde znovu diskutují hlavní příčiny ústupu druhů – úbytek přírodních stanovišť, invazivní druhy, znečištění a eutrofizace a globální změny klimatu. Cíl snížit úbytek druhů do roku 2010, který si stanovily v Johannesburgu 2002, se nedaří naplňovat. Letošní konference apeluje na přijetí tvrdších a sofistikovanějších opatření pro dosažení těchto ochranářských cílů (VIZ článek o Rámcové úmluvě a cílech 2010, Gnosis9, česky nebo shrnutí UNEP, anglicky).


Na počátku konference se vyslovila priorita: „větší podpora ochrany biodiverzity ze strany státu“. IUCN zdůrazňuje propojenost přírody a ekonomiky. Rozmanitost přírody je bohatství, které čeká na objevení své ceny. Péče o vzácné ekosystémy dnes může představovat pro státy dlouhodobější ekonomický přínos. Zatímco mizení druhů a kolaps přírodních ekosystémů přináší negativní ekonomické důsledky, jejich zachování má zdravotní, kulturní i ekonomický přínos. Státy by měly vytvořit právní rámec, který by tyto skutečnosti odrážel, a tak podporovat hospodářské aktivity, které zabezpečují ochranu druhů a stanovišť.
(VIZ článek IUCN Obchod a biodiverzita)

Zvlášť v rozvojových zemích s vysokým procentem chudých či hladovějících se projevují důsledky krátkozrakého hospodaření s přírodním bohatstvím. Dopad úbytku stanovišť díky expanzi nevhodného zemědělství, klimatickým změnám i introdukovaným druhům na místní druhy rostlin a a živočichů ale i místní společnost, je ničivý. Řešením je tzv. nový environmentalismus (WWF, 80.léta 20.stol.), tj. programy na ochranu přírody, které zahrnují ekonomické poradenství a pomoc lokálním populacím. Taková komplexní ochrana ekosystému včetně lokální lidské populace obnovuje zároveň tradiční využívání přírody i kulturní bohatství.
(VIZ článek IUCN Životní prostředí a zmírnění chudoby )

IUCN v souvislosti s ohrožením biodiverzity také varuje také před bezhlavým pěstováním introdukovaných druhů, které může vést k invazi těchto rostlin do domácích ekosystémů a vymizení jejich druhů. Poukazuje na to, že např. většina plodin, které se v současnosti prosazují jako biopaliva, jsou potenciálními invazivní. Za zvlášť riskantní situaci uvádí případ rozvojových zemí, kam developeři často přivážejí a pěstují tyto cizí plodiny ve velkém, aniž by se starali o řešení možných závažných externalit. Invaze z takových plantáží přitom může ohrozit lokální přírodní systémy, na nich závislou místní populaci a způsobit ekonomické problémy. IUCN apeluje na vlády těchto zemí, aby vybudovaly systém pro hodnocení rizika invaze různých druhů do místních ekosystémů a doporučuje použití lokálních plodin místo cizích.

Nejvíce druhů najdeme v prastarých tropických ekosystémech deštných pralesů a korálových útesů. Jsou úplnou pokladnicí druhového bohatství, ač nezabírají mnoho zemského povrchu. Jejich biologická rozmanitost, tzv. biodiverzita, je výsledkem nepřerušovaného stabilního vývoje minimálně od třetihor. Při přeměně na zemědělskou kulturu tyto systémy rychle ztrácí svou hodnotu a to nenávratně. „Tuto lidskou činnost lze (ač těžko) obhájit z hlediska ekonomiky státu, ale je to jako bychom si dělali večeři na renesanční malbě.“ (Wilson E.O., autor knihy Biodiversity, Harvard).
VIZ kampaň Greenpeace o deštných pralesech
VIZ článek IUCN S mizejícími deštnými pralesy mizí vzácná léčiva

A jak jsme na tom v Evropě? Nejnovější aktualizace IUCN Červeného seznamu ptáků odhalila, že stavy evropských ptáků za posledních 25 let klesly minimálně o třetinu. Hlavním důvodem je stabilní úbytek stanovišť, ale stále větší vliv získávají i globální změny klimatu. Extrémní teploty či dlouhá sucha předsatvují hrozbu pro roztroušené málo početné populace vzácných druhů, přispívají nicméně i k úbytku druhů běžných. Druhy jako vrabec polní, čejka chocholatá nebo skřivan polní se dnes ocitly na seznamu výrazně ubývajících druhů (VIZ Česká společnost ornitologická Ze zemědělské krajiny nadále mizí ptáci).

Předpokládá se, že každých dvacet minut zmizí ze Země jeden druh (VIZ shrnutí Jak rychle mizí druhy, UNEP, anglicky). V evolučním čase, tj. čase ve kterém lze sledovat vznik či zánik druhu, se podle biologů nejedná o nic neobvyklého (VIZ článek S.Mihulky v MF Dnes). Druhy neustále vznikají a vymírají. Naše Země od vzniku života zažila již několik vln tzv. masových vymírání druhů, při posledním vymřeli velcí plazi neboli dinosauři.

V horizontu lidského života je ovšem pravděpodobnější, že více druhů nenávratně zanikne než vznikne. Navíc nejrychleji mizí největší zvířata, která mají vyšší nároky na prostor. Mezi nejvíce ohrožené druhy, jejichž populace čítají poslední stovky jedinců, patří např. orangutani, indičtí sladkovodní delfíni, gorily apod. Dokud tito překrásní živočichové existují, měli bychom je chránit neb je neumíme vyrobit.
VIZ 10 nejohroženějších živočichů světa na National Geographic
VIZ Červený seznam ohrožených živočichů IUCN 2007
VIZ Interaktivní mapa biologické rozmanitosti světa UNEP


Co je hlavní hybnou silou všech faktorů ohrožujících ostatní druhy, tj. úbytku stanovišť nebo globálního oteplování? Lidská činnost a spotřeba přírodních zdrojů.


Chcete pro mizející druhy něco udělat? Zefektivněte svou spotřebu!
Chcete vědět, jak může váš život ovlivňovat globální změny klimatu? Přečtěte si článek na Hře o Zemi o uhlíkové stopě a snižte svůj dopad na skleníkový efekt na minimum!


                                                            zpracovala: JK

Obrázková navigace

Zelený kruh

Udržitelný rozvoj

Aktuality