Hra o zemi

Anketa
Z jakého zdroje převážně čerpáte informace o stavu životního prostředí?

prohlášení politiků

prohlášení soukromých podnikatelů

z odborných studií (výzkumné instituce)

popularně vědecké časopisy (cestopisy apod.)

deníky, rozhlasové a televizní zpravodajství

Hra o zemi

Manifest za nový urbanismus

02.06.2008 - "Moderní města lze přirovnat k jednosměrným kanálům polykajícím bohaté zdroje a tvořícím nezměrné množství odpadu."

Jako paraziti závisejí na cizích zdrojích: regionálním vzduchu, nadregionálních zdrojích vody (často jsou zdrojem záplav a odplavování říčních koryt), globální energii a materiálech (kvůli kterým vedou války). Prostor, který je takto upotřeben se nazývá „ekologická stopa“. V případě Londýna se tento prostor rovná celé Velké Británii.“
[Christopher Day, Duch a místo]

Přes 80% evropského obyvatelstva žije ve městech. V současnosti neexistuje žádné evropské město, jehož nároky na přírodní zdroje a prostory k asimilaci odpadů daleko nepřekračovaly jeho vlastní potenciál. Města sama uznávají současnou spotřebu svých obyvatel za neudržitelnou. „V současnosti žijící lidé, tím méně pak budoucí generace, nemohou využívat zdroje v průmyslových zemích na nynější úrovni bez poškození přírodního bohatství.“ píše se v obnovené Chartě evropských měst II vzniklé před několika dny v německém Štrasburku (text anglicky). Tento tzv. manifest nového urbanismu navazuje na původní evropskou chartu měst podepsanou před 15 lety v dánském Aarborgu (text česky a anglicky) a obnovenou chartu o udržitelných evropských městech z Lipska z roku 2007 (text anglicky).


Vedle materiální a energetické nesoběstačnosti (velké ekologické stopě) trpí města i dalšími problémy. Namátkou.. Dopravní situace je většinou znepokojivá, poměr aut a motocyklů k jiným způsobům dopravy (pěší, cyklistická a veřejná) nadále roste. Množství exhalací, hluk i zábor půdy pro infrastrukturu a parkování jsou neudržitelné (a k nevydržení) a tento trend je nutno zvrátit. Dalším problémem je rozrůstání plochy měst do krajiny a jednostranné využití některých zón (nakupování, skladování apod.). V manifestu je tento postup označen za nešťastný a volá se po lepším hospodaření s prostorem a jeho víceúčelovém využití.


V manifestu podepsaní představitelé evropských měst uznávají podíl měst na „globální ekologické krizi“. Zavazují se snižovat ekologickou stopu měst, zvýšit efektivitu jejich metabolismu a kontrolovat růst do krajiny.


Jak to chtějí udělat?

S aktuálními informacemi o stavu životního prostředí

Sledování a vyhodnocování vlivu lidské společnosti na přírodu je podmínkou ke správnému nastavení strategie ochrany kulturního bohatství i zdraví obyvatel nejen ve městech. Obyvatelé musí být seznámeni s množstvím a povahou vazeb svého společenství k lokálním, regionálním ale i globálním systémům (klima a koloběh vody, globální znečištění přírody chemickými látkami, úbytek druhů atd.). Města se zavazují přijmout aktivní roli v monitorování těchto skutečností a předávání informací veřejnosti.


Za účasti veřejnosti

Urbanismus je tvořivý proces, dialog mezi místní správou, občany města a jejich životním prostředím. Zapojení veřejnosti do plánování svého okolí spolu se projeví se ve zvýšeném pocitu zodpovědnosti lidí k životnímu prostředí v jejich nejbližším okolí. Rovněž spolupráce všech zainteresovaných stran na mnoha úrovních patří k velkým kapitolám charty i nyní přidaného manifestu.


Za pomoci ekonomických nástrojů

Nejjednodušší cesta, jak ochránit přírodu, je přiznat jí její cenu a manifest znovu navrhuje peněžní ohodnocení přírody i lidské zdraví. Správné nastavení cen dovoluje objektivnější rozhodování o nakládání se zdroji a prostorem. Dále pro zvýšení motivace lidí a firem doporučuje charta zavést regulační, ekonomické a komunikační nástroje, jako jsou například nařízení, daně a poplatky, které by odrážely principy udržitelného rozvoje (např. „platí znečišťovatel“ či „princip prevence“).


Individuálně

Evropská města si ještě na počátku 21.století drží mnohé ze svých tradic a originality. Každé z nich trpí jinými problémy a rozvíjí jiné kvality. Obyvatelné životní prostředí je ovšem základ všude, protože zabezpečuje zdraví hlavní životadárné síly města – jeho obyvatelům. Ačkoli charta měst doporučuje výměnu zkušností a tipů dobré praxe, urbánní rozvoj by měl respektovat jedinčnou povahu a historii každého města.


U nás

Doporučujeme nahlédnout na stránky Národní sítě zdravých měst, která se zabývají uplatňováním pravidel Místní Agendy 21 (tj.udržitelným rozvojem) v praxi.


Tématem „Příroda ve městě – město v přírodě“ se zabývá také letošní EKOFESTIVAL Zeleného kruhu (5.června 2008, Náměstí Míru, Praha).


                                                                    zpracovala: JK

Obrázková navigace

Zelený kruh

Udržitelný rozvoj

Aktuality